Listopad 2010

Věděli jste, že...

30. listopadu 2010 v 19:25 | Vyčichávač vůni
... když si koupíte v nějakém obchodním domě (například Kotva) toaletní papír s příchutí, teda s přívůní a necháte ho doma nerozbalený cca 7 měsíců, tak je vůně fuč?! Rozuměj z voňavého toaléťáku se stává naprosto obyčejný toaletní smirgl papír. Já to netušil a rozhodně je to BOMBA!

Kde domov můj?!

24. listopadu 2010 v 19:39 | Pasivní aktivista
7000 doktorů V ČR hrozí podáním výpovědi. Prej kvůli penězům, neplacenejm přesčasům atd... Přidali se tak k hasičům a policajtům. To bychom měli. Konečně se zbavíme dalších vyžírků. Na co platit tak zbytečný profese. Vždyť přece máme 200 poslanců a 81 senátorů. Všichni jsou královsky placení, navíc všemu rozumí, ve všem se vyznaj a na všecko maj lék. V parlamentu a v senátu se scházej jen sporadicky a jejich práce není zvlášť namáhavá. Nemusí o ničem pořádně přemýšlet, protože ať zvednou ruku pro zákon sebevíc špatnej, tak nenesou žádnou odpovědnost za škody, arbitráže a podobný věci, který po zavedení takovýho zákona hrozí. A když všemu rozumí, tak pro ně určitě nebude problém zaskočit za doktory, hasiče a policajty. My ušetříme a při troše štěstí se buď mezi sebou sami vymlátíme, vyhoříme nebo začneme umírat na chřipku a kašlíček... 
Kdybych měl k něčemu přirovnat budoucnost ČR, tak bych ho přirovnal ke směřování do velký černý díry-lidově řečeno do prdele... Jak říkal hospodskej Palivec: " Stojí to všecko za hovno"

Nevim k čemu to je, ale chci to

23. listopadu 2010 v 14:20 | Bill Gates
Pokusím se nastínit atmosféru oné události. Nacházíme se v obchodě s počítači, který svojí velikostí připomíná obývák. Všude kolem jsou vystavené notebooky různých značek. Občas nějaká myš, klávesnice a jiné periferie. Na zdech visí plakáty s různými certifikáty (zřejmě falešnými).
V rohu se nachází velký stůl a za ním se krčí lehce uhrovitý mladík u personálního compůjtru. Před stolem stojí dva zákazníci. První je obtloustlý zhruba čtyřicátník s mírnou pleškou a hlavou plnou starostí zda mu nezahejbá milenka. Vypadá jako žebrák, ale tuto iluzi postupem času vyvrátí.
Za tímto mužem stojí další. Je mladý, krásný a inteligentní, prostě ho každej musí mít rád.
Tělo samý sval, samá šlacha. Pečlivě upravený a věčně usmívající se optimista. Kolem tohoto mladého muže září aura pozitivní energie, která s jeho příchodem rozzářila celou prodejnu.
Ano, jsem to já. 
Začínáte rozpoznávat slova nesoucí se místností:

Tlustínek: koupil jsem si u vás officy pro domácnost. V práci řikali, že je to sada na prd, protože tam nejni nějakej outlook nebo co. Nevim co to je ale chtěl bych to.
Uhříněk: to si budete muset koupit jinou sadu, kerá stojí o dva tisíce víc.
Tlustínek: já tamtu ještě nerozbalil, když vám jí sem přinesu tak by to šlo vyčenžovat?
Uhřínek: vememe to od vás zpátky a doplatíte rozdíl
Tlustínek: to by šlo, přinesu je.
Uhřínek: Tak fajn
Tlustínek: Tak dobře, zatim nashle
Uhřínek: nashle
Inteligentní krasavec: hahaha dobrý den, hahahaha chci jeden mikrofon
Uhřínek: dobrý den sto korun
Inteligentní krasavec: tady to je nashle
Uhřínek: nashle

To dává smysl...

19. listopadu 2010 v 14:56 | Zelinář
Byl jsem nakupovat v albertu. Mé kroky směřovaly rovnou k zelenině. Čtvrt hodiny jsem si vybíral papriky. Lidi na mě koukali jako na blázna. Možná kvůli tomu, že se vždycky dívám na zeleninu kousek dál od regálu tak, aby můj favorit nebyl ozařovanej lampou s fialovo žlutým světlem a tudíž bylo vidět jak ve skutečnosti onen kus vypadá. Nakonec jsem si vybral dvě červený a jednu žlutou. Kouknul jsem na cenu, obě barvy stály stejně. Nacpal jsem je do jednoho pytlíku a nechal zvážit.
Během další čtvrthodiny jsem dokoupil ostatní nezbytnosti a zamířil k pokladně. 
U pokladny přišel šok - bylo mi slečnou sděleno, že mi ty papriky takhle nemůže dát, jelikož jsou dvě různý barvy v jednom sáčku a to ani v případě, že stojí obě barvy stejně (po zkušenostech se zeleninou z hypermarketů bych si troufnul tvrdit, že kromě ceny byla stejná i chuť, takže jedinej rozdíl byl jen v barvě). Ale no nic od srdce jsem se zasmál a nechal ty papriky na pokladně. 
Už se těším až jednou přijdu do krámu, nasáčkuju si kilo brambor a na pokladně se dozvím, že mi je nemůžou prodat protože každá z těch brambor je jinak velká a buď každou dám do pytlíku zvlášť nebo mám prostě smůlu. Některý postupy a myšlenkový pochody prostě nechápu.

Plky, plky a zase plky

15. listopadu 2010 v 19:39 | Optimista
Dlouho jsem přemýšlel jestli má cenu psát o něčem tak fantastickém jako je přátelství, ale když jsem si přečetl několik článků na toto téma, tak jsem se rozhodl, že přispěju svojí troškou do mlýna.

Díky Lucko a Tomáši!

12. listopadu 2010 v 12:07
Je to tak, dostal jsem Vánoční pohled. V době elektronické komunikace ještě někdo, kromě důchodců, posílá pohledy. Byl od Lucky s Tomášem. Těžko říct, co to je za lidi, žádnej takovej pár neznám, ale což. Ze zvědavosti jsem si přečet co mi píšou.
Když to shrnu tak mi sdělili, že Vánoce mají být šťastné a bohaté.  A že když z Vánoc chci něco mít, tak samozřejmě musím mít pod stromečkem hodně (drahých) dárků. No jo, ale nejsem z horních desetitisíc. Spíš spodních 9 821 153, takže kde na to vzít? I na tuto mojí niterní otázku mi Lucka s Tomášem odpověděli. Oni to vyřešili výbornou půjčkou. Stačí prej jen zavolat na nějaký bezplatný numero a do druhýho dne je všecko rychle, čistě vyřízeno a můžu dostat spoustu peněz. S pomocí téhle půjčky si prý užiju krásné a hlavně bohaté Vánoce stejně jako oni. Po dočtení jejich vzkazu mi najednou došlo, že potřebuju domácí kino s plazmovou televizí, hifárnu, která dělá obrovskej kravál a hlavně auto, přece jen chodit do práce přes ulici je strašná námaha...
Díky tomuhle pohledu jsem si uvědomil v jaké lži jsem dosud žil. Vždycky jsem si totiž myslel, že o Vánocích se má sejít rodina, sežrat kapr, vzpomenout na mrtvý příbuzný a užívat si klid a pohodu u stromečku bez ohledu zda jsou pod ním nějaký dárky nebo ne... Teď mi ale Lucka s Tomášem otevřeli oči. Vánoce už nejsou svátky klidu a míru. Vánoce jsou svátky shonu, mamonu a předhánění v tom, kdo dá nebo dostane nejdražší dárek.
Rozhodl jsem se, že letošní a každý další Vánoce pro mě budou úplně jiný. Vezmu si ty půjčky radši tři. Pozvu všechny příbuzný a hlavně ty, který celej rok pomlouvám a budu se před nima chlubit, co jsem si všecko koupil a jak to bylo drahý. Hlavně nezapomenu zmínit, že je mi to všechno k ničemu, ale když na to mám (půjčku) tak proč bych si to nekoupil. A po štědrým dnu všechny příbuzný vyženu do mrazu, aby mi náhodou nesežrali všechen salát.
Moje doporučení zní: berte si půjčky, dělejte dluhy, protože Vánoce, stejně tak i Velikonoce, svatej valentýn, svátek matek, svátek otců, den dětí, halloween, dušičky a další jiný "svátky" si nemůžete užít bez kupy drahejch dárků a nebudete nikdy štastný. Štěstí = dostatek peněz na kupovaní kravin.

Báseň proti cenzuře

8. listopadu 2010 v 19:46 | Cenzor z hor
Je to zhruba dva měsíce, kdy jsem uveřejnil svojí první báseň. Teď nastal čas zveřejnit další. Báseň se nazývá Proti cenzuře a jak je patrné z názvu je zaměřena proti cenzuře, placenému zpravodajství a proti zkreslování, zatajování nebo záměrnému opomíjení určitých informací a událostí v médiích...

Finanční poradenství

5. listopadu 2010 v 18:38 | Obchodník se lží
Stalo se onehdá v pondělí, když jsem šel z ušního. Situace byla následující: byl krásný listopadový den, sluníčko příjemně hřálo, lidé se na sebe upřímně smáli, na nebi ani mráček, prostě den, kdy si říkáte, jak je na světě nádherně.


Nejlepší roční období?

2. listopadu 2010 v 18:13 | Lesní spáč
Určitě už se vám taky někdy stalo, že se vás ptali jaký roční období máte rádi, vy jste srovnávali pro a proti a pak odpověděli. Mě se na tuhle otázku ptalo spoustu lidí a já vždycky povídal, že je mi to fuk. A bylo to tak až do včerejška. Celý uvědomění přišlo náhle a navíc v situaci, kdy jsem ho vůbec nečekal. Bylo to takhle... dramatická pauza a začátek reklamy..... reklama na pleny... reklama na léčbu prostaty...konec reklamy... upoutávka na nějakej debilní pořad...mluvící hrudník ve studiu televizních novin povídá, že se v pražský zoo uprd klokan a všici jsme z toho na větvi...konec reklamního bloku...pokračování blogu...

Zánět zvukovodu aneb budu hluchej?

1. listopadu 2010 v 13:33 | Hluchota
Doktor mi dnes diagnostikoval zánět zvukovodu. Milé zjištění, když se v pátek chystám na koncert jisté skvělé kapely. Naštěstí mi odborník nezakázal hlučné prostředí, takže jeden den se budou muset uši obejít bez poslechu ticha. Nebudeme si nic nalhávat že celá tragédie je nejspíš způsobena poslechem mé oblíbené muziky (Karl Gott, Adam a Eva, Víťa Vávra atd...) a neustálým poslechem muziky v MHD. Dostal jsem na to kapičky (Pamycon) a mastičku (Fucidin H).